O katedře
Katedra historie, stejně jako celá pedagogická fakulta, prodělala v průběhu své historie několik zásadních a někdy nešťastných změn, které negativně zasáhly do budování obrazu a charakteru stabilního vysokoškolského ústavu. Časté koncepční změny výuky, prosazené v rámci reforem našeho školství, byly provázeny změnami kádrovými, odchody kvalitních, perspektivních odborníků i pedagogů na jiná pracoviště. Lze říci, že po všech změnách, které se ukázaly být chybné, se po roce 1990 v mnohém vracíme zpět až k samým počátkům našeho ústavu a úspěšně navazujeme na tehdejší zkušenosti a tradici.
Pracoviště vzniklo v roce 1946, kdy byl pro přípravu učitelů dějepisu tehdejších měšťanských škol založen historický seminář. Jeho prvním administrativním ředitelem se stal PhDr. Zdeněk Hájek. Seminář měl dvě oddělení: historické (ředitel dr. Hájek) a prehistorické (externí ředitel PhDr. František Kalousek). Při první reorganizaci tří samostatných fakultních seminářů v roce 1950 vznikla katedra dějepisu, zeměpisu a občanské nauky. Jejím vedením byl pověřen PhDr. František Kalousek, který v roce 1949 přešel z FF na Pedagogickou fakultu MU a byl zde jmenován mimořádným profesorem pro obecné a československé dějiny.
Přeměna fakulty na Vyšší pedagogickou školu v roce 1953 představovala první vážný zásah do charakteru studia, jeho délky, ale promítla se též do kádrového obsazení katedry. V následném roce 1954 odchází prof. Kalousek zpět na filozofickou fakultu. Vedoucím nové katedry dějepisu a ústavy ČSR se stal profesor slovanských dějin PhDr. Zdeněk Hájek.
Další změnou v životě katedry byla v roce 1959 proměna Vyšší pedagogické školy v Pedagogický institut a obnovení katedry dějepisu, zeměpisu a občanské výchovy pod vedením prof. PaedDr. Františka Frendlovského. Samostatná katedra dějepisu vznikla pak opět v roce 1963 s tehdejším vedoucím prof. dr. Jaroslavem Sýkorou, CSc. Od roku 1964 se stala součástí obnovené Pedagogické fakulty MU.
V souladu s integrací oborů v rámci univerzity bylo studium dějepisu po roce 1982 plně soustředěno na filozofické fakultě. Část pracovníků musela odejít na jiná pracoviště, ze zbytku byla v roce 1983 vytvořena katedra didaktiky dějepisu a regionálních dějin, kterou od roku 1984 vedl doc. PhDr. František Čapka, CSc. V roce 1986 se stala pouhým oddělením nově vzniklé větší katedry regionální geografie, regionální historie a didaktiky dějepisu a zeměpisu s vedoucím prof. RNDr. Stanislavem Horníkem, DrSc.
Jedním z výsledků zásadních celospolečenských změn po roce 1989 bylo znovuobnovení samostatné, plně organizované katedry historie v roce 1990, a to pod vedením doc. PhDr. et RNDr. Otto Zwettlera, CSc., od roku 1996 doc. PhDr. Bohuslava Fr. Klímy, CSc. Přes všechny reorganizace zůstalo zachováno plnění základního úkolu, tj. kvalitní odborné přípravy učitelů dějepisu základních škol, nižších ročníků osmiletých gymnázií i středních škol. Roku 1996 bylo pracoviště zahraničními kolegy vybráno za národního koordinátora v ČR pro velký mezinárodní výzkum „Mládež a dějiny“. Do náročného projektu se dlouhodoběji zapojilo celkem 29 evropských i mimoevropských zemí. Zajímavé výsledky výzkumu v naší zemi přinesla závěrečná publikace B. Klíma a kol.: Mládež a dějiny. Brno 2000.
Po ukončení funkčního období doc. PhDr. B. Klímy, CSc. převzal od 1. 2. 2000 vedení katedry prof. PhDr. Jaroslav Vaculík, CSc.
Katedra historie PdF MU Brno je v současné době uznávaným vědecko- pedagogickým pracovištěm, reprezentovaným sice nevelkým, ale odborně fundovaným kolektivem (2 profesoři, 2 docenti, 2 odborní asistenti). Ve spolupráci s externími učiteli jeho členové zcela pokrývají veškerou výuku celého spektra studijních předmětů oboru historie. Ve vědecké práci všichni členové katedry vycházejí ze svého specifického zaměření, v němž dosahují kvalitních výsledků, které publikují v monografiích i časopiseckých studiích. Jsou také tvůrci řady učebních textů a učebnic pro různé druhy škol. Pracoviště se výrazně profiluje též na poli didaktiky dějepisu (konference, semináře).